2.27 Jak pronikalo křesťanství do střední Evropy?
Počátkem 5. století n.l. přinesl sv. Patrik evangelium z Anglie do Irska, kde se úspěšně rozvíjela řeholní společenství. Tato společenství pak dale šíříla evangelium ve Skotsku a na evropském kontinentu.
Ke konci 6. století papež Řehoř I. Veliký vyslal věrozvěsty do severní Evropy a Nizozemí. Tamější víra byla ovlivněna především irskými a anglickými misionáři, kteří na pevninu připluli během 7. a 8. století (např. sv. Willibrord a sv. Bonifác).
Přestože bratři Cyril a Metoděj byli vychováni v byzantské kultuře, uměli se stát apoštoly Slovanů v plném smyslu toho slova. Odloučení od vlasti, které Bůh někdy požaduje od vyvolených lidí, a přijaté kvůli víře v jeho příslib, je vždy tajemnou a plodnou podmínkou pro rozvoj a růst Božího lidu na zemi. (…) Dva svatí bratři kromě velké úcty k jednotlivým osobám a nezištné péče o jejich skutečné dobro měli dost síly, moudrosti, horlivosti a lásky, které jsou nevyhnutelné k tomu, aby přinesly budoucím věřícím světlo, aby jim zároveň ukázali dobro a nabídli konkrétní pomoc, jak ho dosáhnout. Kvůli tomu se chtěli stát ve všem podobní těm, jimž přinášeli evangelium; chtěli se stát částí těch národů a ve všem s nimi sdílet osud. (Papež Jan Pavel II., Slavorum apostoli [Apoštolé Slovanů], encyklika, čl. 8 a 9, 2. června 1985)
