4.1 Proč jsme na zemi?
Bůh touží po jediné věci: po tvém štěstí. To je důvod, proč tě stvořil. Můžeš žít smysluplný a šťastný život tak, že budeš milovat Boha a lidi kolem sebe.
Bůh je všude tam, kde se lidé milují, navzájem o sebe pečují a společně se modlí. Takovýmto životem se zároveň zaměřuješ na svou definitivní budoucnost v nebi, kde tvé štěstí bude dokonalé.
Proč Bůh stvořil člověka?
Bůh stvořil všechno pro člověka, avšak člověk byl stvořen, aby poznával Boha, sloužil mu a miloval ho, aby mu obětoval zde na zemi celé stvoření jako díkůvzdání a byl vyvýšen k životu s Bohem v nebi. Pouze v tajemství vtěleného Slova se opravdu vyjasňuje tajemství člověka, jenž je předurčen napodobit obraz vtěleného Božího Syna, který je dokonalým „obrazem neviditelného Boha“ (Kol 1,15). [KKKC 67]
V čem spočívá přirozený mravní zákon?
Přirozený mravní zákon, vepsaný Stvořitelem do srdce každého člověka, spočívá v účasti na Boží moudrosti a dobrotě. Vyjadřuje původní smysl pro mravnost, který umožňuje člověku rozumem rozlišovat dobro a zlo. Je všeobecný a neměnný a tvoří základ povinností a práv osoby i lidské společnosti a občanského zákona. [KKKC 416]
Existuje nějaký přirozený, všemi poznatelný mravní zákon?
Mají-li lidé konat dobro a vyhýbat se zlu, musí si niterně osvojit jistotu v tom, co je dobré a co zlé. Skutečně existuje takový mravní zákon, který je pro člověka přirozený a který v zásadě může svým rozumem poznat každý člověk.
Přirozený mravní zákon platí pro všechny. Napovídá člověku, jaká jsou jeho základní práva a povinnosti, a vytváří tak vlastní základ pro soužití v rodině, ve společnosti a ve státě. Protože přirozené poznání bývá často zakaleno hříchem a lidskou slabostí, potřebuje člověk Boží pomoc a jeho zjevení, má-li vytrvat na dobré cestě. [Youcat 333]
A přece tě chce chválit člověk, tak malá část tvého stvoření. Ty povzbuzuješ člověka, aby tě s radostí chválil, neboť jsi nás stvořil pro sebe a nepokojné je naše srdce, dokud nespočine v tobě! [Sv. Augustin, Vyznání, kniha 1, kap. 1 (ML 32, 661)]
Ve všem se projevuje Kristovo milosrdenství. Ti, kteří hynou, hynou pro vlastní nedbalost. Naopak ti, kdo jsou spaseni, jsou osvobozeni vůlí Krista – toho, který „chce, aby všichni lidé došli spásy a poznali pravdu“ (1Tim 2,4). [Sv. Ambrož, O Kainu a Ábelovi, kniha 2, kap. 3 (ML 14, 346)]
