3.52 Jaký je rozdíl mezi západními a východními katolíky?
Katolíci západního a východního obřadu mají stejnou víru. Rozdíl, který můžeme spatřovat, je způsoben odlišnou tradicí, neboť způsob a forma předávání byly jiné. Dokonce i kulturní podmínky a mentalita národů byly značně odlišné.
Rozdíly můžeme spatřovat:
- v liturgii (liturgický prostor, zpěv, jazyk)
- v denních křesťanských zvyklostech
- ve způsobu prožívání víry a slavení svátostí.
Uveďme si konkrétní příklad rozdílů u východních církví:
Iniciační svátosti (křest, biřmování, eucharistie) přijímají děti najednou (v jeden den). Udělovatelem svátosti manželství je kněz, a ne manželé. Kandidáti kněžství mají možnost před jáhenským svěcením přijmout svátost manželství. Liturgický kalendář se může lišit tam, kde východní křesťané pokračují v používání juliánského kalendáře (25 př. Kr.), zatímco západní církev přijala běžnější gregoriánský kalendář (1582 n. l.).
Jakým způsobem slaví liturgii pozemská církev?
Církev na zemi slaví liturgii jako kněžský lid, v němž každý vykonává to, co odpovídá jeho funkci, v jednotě Ducha Svatého: pokřtění přinášejí sami sebe v duchovní oběť; posvěcení služebníci slaví podle svěcení, které dostali ke službě všem členům církve; biskupové a kněží jednají v osobě Krista-hlavy. [KKKC 235]
Jak se slaví liturgie?
Slavení liturgie je protkáno znameními a symboly, jejichž význam má své kořeny ve stvoření a v lidských kulturách, upřesňuje se v událostech Staré smlouvy a plně se zjevuje v osobě a díle Kristově. [KKKC 236]
Jaký je účel posvátných obrazů?
Posvátný obraz, liturgická ikona, představuje především Krista. Ostatní obrazy, které představují Madonu a svaté, jsou znamením Krista, který je v nich oslaven. Hlásají totéž evangelijní poselství, které předává Písmo svaté prostřednictvím slova a pomáhají vzbuzovat a živit víru věřících. [KKKC 240]
Jakou funkci má liturgický rok?
Církev v liturgickém roce slaví celé Kristovo tajemství, od jeho vtělení až po jeho slavný druhý příchod. Ve stanovených dnech církev se zvláštní láskou uctívá blahoslavenou Marii, Matku Boží, a slaví také památku svatých, kteří žili pro Krista, spolu s ním trpěli a s ním jsou oslaveni. [KKKC 242]
Co je nejhlubším zdrojem liturgie?
Nejhlubším zdrojem liturgie je Bůh sám, v něm se uskutečňuje věčná nebeská oslava lásky – radost Otce i Syna i Ducha Svatého. Protože Bůh je láska, chce nám dát účast na své radosti a zahrnout nás svým požehnáním.
Naše pozemské bohoslužby by měly být slavnostmi plnými krásy a moci: měly by být oslavou Otce, který nás stvořil – proto zde hrají významnou roli dary země: chléb, víno, olej a světlo, vůně kadidla, božská hudba a nádherné barvy. Měly by být oslavou Syna, který nás vykoupil – proto jásáme nad svým osvobozením, zhluboka se nadechujeme při naslouchání slovu a posilujeme se požíváním eucharistických darů. Měly by být oslavou Ducha Svatého, který v nás žije – odtud hojné bohatství útěchy, poznání, odvahy, síly a požehnání, které tryská ze svatých shromáždění. [Youcat 170]
Co je podstatou každé liturgie?
Liturgie je vždycky především setkáním s Ježíšem Kristem. Každá eucharistická bohoslužba je oslavou velikonočního tajemství. Ježíš oslavuje spolu s námi přechod ze smrti do života a otvírá nám cestu k životu.
Nejdůležitější bohoslužbou na světě byla velikonoční bohoslužba, kterou slavil Ježíš se svými učedníky ve večeřadle v předvečer své smrti. Učedníci se domnívali, že jim Ježíš bude tradičně připomínat vysvobození Izraele z egyptského otroctví. Ježíš ale s nimi slavil vysvobození celého lidstva z moci smrti. Tehdy v Egyptě uchránila „krev beránka“ izraelský národ před zhoubným dílem anděla smrti. Nyní to byl sám Beránek Boží, jehož krev zachrání lidstvo ze smrti. Ježíšova smrt a zmrtvýchvstání jsou totiž znamením, že po smrti člověk získává nový život. Ježíš sám přirovnává svou smrt a vzkříšení k vysvobození Izraele z egyptského otroctví. Spásný účinek Ježíšovy smrti a zmrtvýchvstání se proto označuje jako velikonoční tajemství. Ve srovnání s krví beránka, která zachránila Izraelity před smrtí při vyjití z Egypta (Ex 12), je tím skutečným Beránkem Ježíš sám, protože vysvobodil lidstvo z osidel smrti a hříchu. [Youcat 171]
