3.23 Jak vznikly kostely?
Kostel má být místem, kde se může scházet křesťanské společenství k modlitbě a slavení liturgie. První křesťané chodili do synagogy, židovského domu modlitby, aby se modlili a četli Písmo (následně zvané Bible). Později slavili eucharistii v domech věřících (Sk 2,46) Sk 2,46: Každý den zůstávali svorně v chrámu, po domech lámali chléb a jedli pokrm v radosti a s upřímností srdce. .
Brzy byly tyto domácí kostely určeny výhradně ke slavení eucharistie - a křesťané přestali chodit do synagog. Ačkoliv se architektura během století měnila, celkové uspořádání chrámové stavby zůstalo stejné.
Potřebuje církev místa pro slavení liturgie?
Uctívání Boha Nové smlouvy „v duchu a pravdě“ (Jan 4,24) není vázáno na žádné výlučné místo, protože Kristus je pravý Boží chrám, skrze kterého se také křesťané a celá církev stávají působením Ducha Svatého chrámem živého Boha. Nicméně Boží lid v pozemských poměrech potřebuje místa, kde by se společenství mohlo shromažďovat ke slavení liturgie. [KKKC 244]
Co jsou to posvátné budovy?
Jsou to Boží domy, které jsou symbolem církve žijící v tom místě a také nebeského příbytku. Jsou to místa modlitby, v nichž církev především slaví eucharistii a klaní se Kristu, skutečně přítomnému ve svatostánku. [KKKC 245]
Co je to dům Boží?
Boží dům je jak symbolem křesťanského společenství lidí v konkrétním místě, tak i nebeských příbytků, které Bůh přichystal pro každého z nás. V Božím domě se lidé scházejí, aby se modlili společně nebo o samotě a aby slavili svátosti, především eucharistii.
„Tady to voní po nebi.“ – „Tady člověk uctivě ztichne.“ Některé kostely nás doslova uchvátí hutnou atmosférou modlitby. Cítíme, že Bůh je tu přítomný. Krása kostelů nám připomíná krásu, lásku a velikost Boha. Kostely nejsou pouze kamennými vyslanci víry, nýbrž jsou to Boží příbytky, protože Kristova přítomnost v eucharistii je tu pravdivá a reálná. [Youcat 190]
Sakrální stavby existují proto, abychom v nich mohli Božímu slovu naslouchat, vysvětlovat jej a chápat jej. Existují proto, aby mohlo být Boží slovo mezi námi činné coby síla, která působí spravedlnost a lásku. A zvláště existují proto, aby v nich mohlo lidstvo slavit tak, jak si to přeje Bůh, a to nejen na konci času, ale již dnes. Existují proto, aby mezi námi žilo vědomí spravedlnosti a dobra, a neexistuje žádný jiný zdroj vědomí a posílení tohoto vědomí, než je slovo Boží. Existují proto, abychom se směli učit žít radost Páně, který je naší silou. (Papež Benedikt XVI., homilie, 10. prosince 2006)
