4.45 Týká se katolická sociální nauka péče o chudé?
Každá lidská bytost je stvořená Bohem a zaslouží si naši péči a lásku. Během staletí byla základem pro různé formy sociální práce církve Ježíšova zvláštní pozornost k chudým, zranitelným, nemocným a osamělým lidem a všem, kteří potřebovali pomoc.
Ježíš také nás vybízí k tomu, abychom pečovali o své bližní. Tento princip je základem katolické sociální nauky a má původ přímo u Ježíše. Tentýž princip lásky k bližnímu se však v různých dobách uskutečňuje různým způsobem. Znovu a znovu je potřeba věnovat pozornost ochraně lidské důstojnosti a spravedlivému rozdělení bohatství a práce.
Jaký je obsah sociálního učení církve?
Sociální učení církve, jako organické rozvíjení evangelijních pravd o důstojnosti lidské osoby a o její sociální dimenzi, předkládá zásady k úvaze, formuluje kritéria pro posuzování, poskytuje normy a směrnice pro jednání. [KKKC 509]
Proč má katolická církev vlastní sociální nauku?
Protože všichni lidé mají jedinečnou důstojnost jako Boží děti, usiluje církev ve svém sociálním učení o to, aby se tato lidská důstojnost v sociální oblasti vztahovala skutečně na všechny lidi. Nehodlá v tom suplovat politiku nebo ekonomiku, ale tam, kde v politice nebo ekonomice dochází k porušování lidské důstojnosti, je církev povinna se k tomu vyjádřit.
„Radost a naděje, smutek a úzkost lidí naší doby, zvláště chudých a všech, kteří nějak trpí, je i radostí a nadějí, smutkem a úzkostí Kristových učedníků“ (GS 1). Církev konkretizuje tuto větu ve svém sociálním učení. A také se ptá: Co můžeme udělat pro spravedlivé zacházení se všemi lidmi? Jak by mělo vypadat spravedlivé utváření lidského soužití, politických, ekonomických a společenských institucí? Církev se ve svém boji o spravedlnost řídí láskou, která má vzor v Kristově lásce k lidem. [Youcat 438]
Láska je základní cestou sociální nauky církve. Veškerá odpovědnost a závazky vyplývající z této nauky vycházejí z lásky, která je podle Ježíšova učení shrnutím celého Zákona (srov. Mt 22,36-40). Láska dává skutečný obsah osobnímu vztahu k Bohu a k bližnímu; láska je základ nejenom mikrovztahů (s přáteli, s členy rodiny nebo v rámci malých skupin), ale také makrovztahů (společenských, ekonomických, politických). Pro církev, která se řídí evangeliem, je láska vším. (Papež Benedikt XVI., Caritas in veritate [Láska v pravdě], encyklika o integrálním rozvoji člověka v lásce a v pravdě, čl. 2, 26. června 2009)
